Aktuální IDXP  

   

Naši partneři  

DX New

   

Přihlášení  

   

Vyhledávání  

   

Počet přístupů  

   

Callbook search  

Copyright © 1994–2017, OKDXF. Všechna práva vyhrazena. Kopírování a šíření zde publikovaných materiálů jen se souhlasem vlastníka.

   

Pokud patříte k aktivním telegrafistům, kteří se při provozu na pásmech neomezují jen na 5NN TU, závody nebo "štampilková" spojení, určitě jste na ta tři písmenka - FOC - narazili. FOC v poslední době vzbudil značnou pozornost tím, že v květnu 2013 oslavil 75. výročí svého trvání a při této příležitosti se na pásmech objevilo kolem 60 speciálních stanic, pracujících ze všech území Spojeného království i z mnoha zemí celého světa.

Zkratka FOC znamená "The First Class CW Operators’ Club", což v překladu znamená "Klub prvotřídních operátorů telegrafistů". Název je poněkud nešťastně zvolený, protože vyvolává, a nejen u nás, představu jakési elitářské organizace, plné snobů, světu uzavřené a hrající si na tajnou lóži. Zejména v USA se pak ve spojitosti s FOC hovoří o ukázce britské nadutosti. Pravý opak je však pravdou, těžko budete hledat otevřenější klub s přátelštějšími členy, který by snesl přirovnání k oáze, kde dodnes přežívá hamspirit v podobě, o které se už pár desítek let u nás jenom píše. I proto se objevil nový výklad zkratky FOC - Friends Over Continents (Přátelé přes kontinenty), který poměrně přesně vystihuje, o co v tomto klubu jde.

Převážná většina fám a dezinformací, stejně tak i negativních, někdy až nenávistných reakcí na FOC má svůj původ v nepochopení, jak to vlastně ve FOC funguje. Radioamatéři jsou zvyklí se přihlásit tam, kde se zajímají o členství. FOC je v tomto jiný, zde si členové sami vybírají, koho mezi sebe pozvou, na kandidátovi je pouze rozhodnutí, jestli toto pozvání (tedy členství) přijme. Přihlásit se není možné. Pokud se někdo rozhodne projevovat aktivní zájem o FOC, zpravidla neuspěje - to "zpravidla" však signalizuje určitou výjimku a tou jsou akce FOC. Pro veřejnost je určena FOC QSO Party (FQP, dříve Bill Windle QSO Party), pokud se té účastníte, vaše šance stát se v budoucnu členy FOC se významně zvýší.

Návod, jak se stát členem FOC je tedy velmi jednoduchý - být aktivní na pásmech. Plněním nějakých podmínek či respektováním nějakých pravidel není třeba se zdržovat, tohle všechno musí posoudit člen, který se rozhodne vás doporučit. Jen pro informaci tedy můžeme uvést, že členem se může stát ten, kdo během 6 měsíců dostane doporučení nejméně od 5 členů. Jeden z těchto členů musí bydlet na britských ostrovech (tedy G, GD, GI, GJ, GM, GU nebo GW) a dva členové musí být z jiného kontinentu, než zbytek. Pro zájemce z OK to tedy znamená, že musí získat doporučení např. od G stanice, dvou stanic z USA a zbývající dvě stanice mohou být libovolné, tj. i z Evropy. Člen vám může dát doporučení, pokud s vámi má spojení nejméně na 2 pásmech a zná vás, tj. nejméně jeden rok vás (váš provoz) na pásmech sleduje. Doporučení má formu dopisu či emailu a posílá ho člen přímo sekretáři klubu, který má na starosti členské záležitosti, kandidát na členství se s ním nesetká. Kdo má všechna doporučení, dostává se na tzv. "starred list". Zde je dalších 6 měsíců a čeká se na případné námitky některého z členů (nyní bylo 6měsíční období nominací, tzv. "nomination list" a "starred list" sloučeno do jediného 6měsíčního období, čímž dochází ke zkrácení přijímací procedury). Počet členů FOC je celosvětově omezen na 500. Je-li počet členů menší, je kandidát po ukončení "starred listu" pozván ke členství, tj. je nutné zaplatit vstupní poplatek a písemně přijmout členství se všemi jeho podmínkami. Pokud je počet členů vyšší než 500, je kandidát zařazen na tzv. "QRX list", kde čeká, až se uvolní místo.

Na pásmech poznáme členy podle pozdravu 161, který se velmi často používá. Jde o součet čísel 73 a 88, což vysvětluje jeho význam. Pozdravem 161 chce klub vyjádřit respekt a úctu našim XYL a YL, bez jejichž tolerance bychom nemohli být členy, ani bychom se nemohli naším hobby tak intenzívně zabývat. Naše polovičky se také stávají čestnými členy klubu.

Klub má velmi zajímavou historii. Vznikl v květnu 1938 a inspirací mu byl americký klub A1-OP (zkratka znamená "operátoři kvality A1", nemá tedy nic společného s telegrafií), který vznikl v květnu 1933, tedy přesně o pět let dříve. Kluby vynikajících operátorů měly svůj význam a mají ho dodnes - předpisy a techniku se můžete naučit z knížky, ale umění zacházet s vysílacím zařízením se běžně neučí a začátečník nemá, kde získat potřebné dovednosti. Je-li dispozici skupina zkušených radioamatérů provozářů, kteří se zavážou být k dispozici těm méně zkušeným a je-li známo, na kterých frekvencích se pohybují, mohou začínající leccos odkoukat. V USA tento přístup (tj. častý kontakt s těmi nejlepšími) přinášel vynikající výsledky a Angličané podobný klub potřebovali také, při tehdejším stavu techniky a skromných možnostech nováčků nebylo možné být v kontaktu se zámořskými stanicemi tak často, aby se mohli něčemu přiučit. Proto se ve Velké Británii zformovala skupina zkušených operátorů, většinou s profesionálními zkušenostmi a začala šířit provozní osvětu na pásmech pod názvem "The First Class Operators’ Club" - (F. O. C.). Název byl téměř stejný, jako dnes, jen chybělo "CW" (resp. "C. W.", jak se tehdy psalo). A skutečně, hledělo se na kvalitu provozu nejen telegrafického, ale i fonického (tehdy samozřejmě AM), tedy na správnou a rychlou práci s mikrofonem a PTT, zřetelnou, dobře artikulovanou výslovnost a kvalitu modulace. Žádné komolení slov, výstřelky, "ozdoby" signálu a zejména provozní nekázeň se netolerovaly, stejně jako v americkém A1-OP. Jako klub telegrafistů se FOC vyprofiloval až po svém obnovení po 2. světové válce.

Historie klubu je velmi zajímavá nejen z pohledu radioamatéra. Její velká část je zachycená v knize "Sixty Years of FOC", kterou napsal Dennis Andrews, G3MXJ (dnes F5VHY).

Do června 1939 se členy FOC stalo celkem 67 zkušených operátorů, pak činnost klubu přerušila 2. světová válka. Mezi prvními členy byla pouze jediná stanice z Irska, jeden britský operátor na Maltě a jeden Belgičan, zbytek členstva se nacházel na britských ostrovech. Bylo tedy zřejmé, že klub byl od začátku koncipován jako mezinárodní. Předváleční členové neměli členská čísla, stejně jako je nemá americký A1-OP. Číslování bylo zavedeno až po válce, první čísla byla určena losem, regulérní posloupnost číslování začíná a v roce 1948. Vzhledem k tomu, že FOC je o aktivitě, dochází i k vylučování neaktivních členů. Do roku 1984 bylo celkem běžné, že méně aktivní člen dostal tzv. "Rule 7 letter", kde se v podstatě požadoval výpis ze staničního deníku za poslední půlrok. Pokud člen výpis nezaslal nebo v něm nebylo 50 různých značek členů FOC, byl člen vyloučen pro neaktivitu. Vyloučením se samozřejmě trestalo i porušování provozní disciplíny, hrubé či arogantní chování na pásmech apod. Pokud byl člen vyloučen, mohl se po roční přestávce vrátit, musel ovšem projít obvyklou přijímací procedurou včetně doporučení i zkušebním obdobím, kdy lze proti jeho členství vznést námitku. Pak dostal nové členský diplom, nové číslo a ve všech klubových aktivitách platil za nového člena. Proto najdeme v seznamu členů některé značky a jména dvakrát, někdy dokonce třikrát, vždy s různými čísly. Posloupnost číslování je dodnes striktně dodržována, chybou sekretáře nebyla pouze vydána čísla 634, 817 a 880.

Významnou součástí aktivit FOC jsou i společenské akce. Největší z nich je výroční večeře, The UK Annual Dinner. Pravidelně se každý rok koná i setkání v Harrogate, Con Din (neboli Continental Dinner, koná se v DL, PA nebo LX), setkání FOC při příležitosti veletrhu Ham Radio ve Friedrichshafenu, které se koná v hotelu Rad v Tettnangu, dále večeře na Floridě, v W5, W6 a W7 a desítky dalších malých setkání, kdy některý člen FOC zavítá na nějaké místo a místní členové FOC se sjedou, aby hosta pozdravili a pozvali na oběd či večeři. Všechna tato setkání mívají nádhernou atmosféru a žádné z nich není nijak uzavřené, přijít může kdokoli, i nečlen. Právě tyto společenské akce pomohou pochopit, jak FOC funguje. Kdo se jednou zúčastnil třeba i té nejmenší akce FOC, nic neřekne o elitářství, snobství apod.

FOC vydává i diplomy a trofeje, většina z nich je ale určena pouze členům. Některé z nich jsou velmi náročné, např. o Augie Nickel Trophy se tvrdí, že je stejně náročná, jako čelná pozice v DXCC Honor Roll.

Augie Nickel Trophy se vydává za spojení se všemi existujícími členy FOC,
kteří jsou na seznamu aktivních členů v okamžiku žádosti.
Do konce roku 2013 jich bylo vydáno pouze 98, jedinou u nás má OK1RR.

Pro širokou veřejnost byl určen např. jubilejní diplom k 75. výročí založení klubu. Je zdarma a vydává se v elektronické formě (PDF), určené k tisku.

Jubilejní diplom k 75. výročí založení klubu.

FOC a OK amatéři

K konci roku 2016 bylo aktivními členy FOC 10 OK radioamatérů. V porovnání s počtem koncesí jsme tedy velmocí, vysoký počet OK stanic mj. dokazuje, že u nás máme mnoho aktivních dobrých operátorů, kteří se neomezují jen na závody nebo na honění DX stylem 5NN TU. V následující tabulce je uveden přehled OK a ex OK stanic, které byly nebo stále jsou členy FOC.

Call Nr. Jméno Členem od Členem do Pozn.
OK1MB 503 Bedřich Micka 10-1956 ?-1962  
JT1AA 583 Ludvík Klouček 05-1958 07-1962 OK1KW
OK1BB 902 Jaroslav Kadlčák 02-1967 05-1979  
OK1AFN 905 Vratislav Vaverka 02-1967 03-1976  
OZ7YL 1049 Svatava Visser 05-1969 stále ex OK2YL, Svatava Janíčková
OK1GT 1180 Jiří Žižka 08-1972 01-2016  
OK1DOK 1241 Milan Čok 06-1974 01-1977  
OK1RR 1437 Martin Kratoška 03-1981 stále  
OK1CZ 1547 Petr Douděra 10-1989 stále  
OK1KT 1655 Vratislav Vaverka 07-1995 stále ex OK1AFN (905)
OK1CF 1729 Karel Matoušek 01-2000 stále  
OK1RP 1745 Petr Ouředník 02-2001 stále  
OK1TN 1835 Slavomír Zeler 02-2005 stále  
OK7AN 1935 Petr Hložek 05-2010 stále ex OK2CQR
OK1AVG 1964 Jan Stejskal 07-2011 stále  
OK1WF 1974 Jaroslav Bažant 12-2011 stále  
OK2LA 2080 Jindřich Prokel 09-2015 stále  

Věnujme pozornost aspoň prvním dvěma:

Béda K. Micka, OK1MB (503), DXman známý od roku 1935, patřil k našim nejznámějším radioamatérům a proslavil se nejen díky rádiu, ale také jako fotograf, fanda motocyklů, pilot, pěstitel ovoce a filatelista. Byl nadšeným lovcem diplomů. Používal na svou dobu špičkové zařízení - přijímač Collins 75A1 a vysílač s 813 na PA, později i transceiver Collins KWM-1, s kterým pracoval SSB. Jeho anténa 191 m LW mu zaručovala silný signál po celém světě. Používal klíč Vibroplex a uměl na něj přímo mistrovsky hrát, mnozí starší členové FOC dodnes vzpomínají na jeho sekané "tečkovaté" dávání, které bylo pěkně čitelné i za nejhorších podmínek. Jeho život i kariéru tragicky poznamenalo úmrtí jeho syna Bédy Jr. (zemřel v listopadu roku 1955 ve věku 13 let).

Béda se zajímal i o kosmický výzkum, spolupracoval při příjmu telemetrických údajů první umělé družice Země, známého Sputniku. Stal se popularizátorem kosmického výzkumu, byl např. i spolupracovníkem známého Dr. Jiřího Mrázka, OK1GM. Jeden z posledních snímků zachycuje Bédu, OK1MB v roce 1959 při přednášce v rámci cyklu Úvod do astronautiky.

V době psaní článku bylo známo jen velmi málo údajů o životě a práci OK1MB. Nebylo k dispozici ani datum jeho narození a úmrtí, pouze neověřená zpráva, že v 60. letech minulého století emigroval do Švýcarska, kde také zemřel.

Ludvík Klouček, JT1AA (OK1KW, 583) (*27. 7. 1929). V letech 1957 - 1958 pracoval jako radiový operátor na československé ambasádě v mongolském Ulan Batoru. Mongolsko v té době patřilo k raritám nejen jako nová země DXCC, ale také jako nová zóna 23, která tehdy byla nejvzácnější na světě. Začal s "home-made" značkou JT1AA, avšak mongolské vládní orgány ho odhalily. Díky přátelským vztahům obou zemí mu však byla značka JT1AA později oficiálně přidělena, jeho manželka Milada (OK1KX) dostala značku JT1YL. QSL manažera jim dělal známý Honza Šíma, OK1JX. Po odchodu z Mongolska se Ludvík Klouček sporadicky ozýval jako OK1KW, až v červenci 1962 zastavil veškeré rádiové aktivity. Při čistkách po roce 1968 přišel jak o práci, tak o licenci, neboť mu nebylo odpuštěno, že v roce 1968 působil jako telegrafista na ambasádě v USA. Zemřel ve věku 80 let 16. 3. 2010 v ústraní ve Vamberku, kde je i pochován.

Zmínka o OK1MB a OK1KW/JT1AA je úvodem k jinému pohledu na historii radioamatérů v OK. Je to pohled na historii operátorů, kteří proslavili značku OK v zahraničí. Bohužel se o této historii ví poměrně málo, u nás byla spíš popularizována historie radioamatérů - experimentátorů, symbolizovaných P. Motyčkou, OK1AB. Víme, že první WAC na 28 MHz udělal A. Weirauch, OK1AW, ale to je z operátorských úspěchů OK značky asi všechno - o tom, kdo byl u nás prvním držitelem DXCC či WAZ se nepíše.